V českém jazyce je správná varianta slova „mysli“ s měkkým „i“ na konci. Varianta „mysly“ s tvrdým „y“ je nesprávná. Rozdíl spočívá v gramatickém kontextu a slovním druhu, který slovo zastupuje.
Slovo „mysli“ může mít několik významů a gramatických rolí, které ovlivňují pravopis:
Pokud se jedná o rozkazovací způsob slovesa „myslet“ (ty mysli!), píše se vždy s měkkým „i“. Je to rozkazovací způsob 2. osoby čísla jednotného slovesa nedokonavého.
Příklad: „Mysli na to, co ti říkám!“
V archaickém nebo knižním jazyce se „mysli“ mohlo používat jako podstatné jméno v genitivu jednotného čísla od slova „mysl“ (ženský rod). V tomto případě by se teoreticky mohlo uvažovat o „mysly“, ale v moderní češtině se tato varianta nepoužívá. Správně je mysli.
Příklad: „Z hlubin mysli se vynořila vzpomínka.“ (Zde je „mysli“ genitiv podstatného jména mysl - z hlubin čeho? - mysli)
Zde je několik příkladů vět, kde je slovo „mysli“ použito správně:
V závislosti na kontextu lze použít různá synonyma. Pro rozkazovací způsob slovesa „myslet“ by se mohla použít slova jako „přemýšlej“, „uvažuj“, „zamysli se“.
Příklad: „Přemýšlej o tom, než se rozhodneš.“ (místo: „Mysli o tom, než se rozhodneš.“)
Slovo „mysli“ (odvozené od slovesa „myslet“) odkazuje k mentální činnosti, procesu uvažování, přemýšlení, formování názorů a představ. V kontextu podstatného jména mysl označuje souhrn mentálních procesů a schopností jedince.
Je zajímavé, že v minulosti se mohla varianta s tvrdým „y“ vyskytovat v jiných, dnes již nepoužívaných, tvarech a kontextech. Nicméně v současné spisovné češtině je klíčové rozlišovat mezi slovesem v rozkazovacím způsobu (s měkkým „i“) a podstatným jménem v genitivu (s měkkým i), i když to druhé se takto používá zřídka.
Termín CRP
Morybundus
Klipart VHD
Mlít
Význam slova Krevní obraz
Mysli
Obrázek Teleskop ke stažení
MUDr
Klipart Digitální číslo 4
Mýtné