Podle pravidel českého pravopisu je správná varianta psaní „maminčina oběť“. Varianta „maminčino obětí“ je nesprávná.
Slovo „oběť“ je podstatné jméno rodu ženského. V 1. pádě jednotného čísla má tvar „oběť“. Slovo „maminčin“ je přivlastňovací přídavné jméno utvořené od podstatného jména „maminka“. Přivlastňuje oběť mamince. V 1. pádě jednotného čísla rodu ženského má tvar „maminčina“ (stejně jako například „tatínkova“). Spojení „maminčina oběť“ je tedy správné, protože se shoduje rod, číslo i pád.
Nesprávná varianta „maminčino obětí“ vzniká pravděpodobně mylnou analogií s jinými tvary nebo nesprávnou aplikací pádových koncovek. Tvar „obětí“ je 7. pád jednotného čísla (s kým, čím - obětí) nebo 2. pád množného čísla (koho, čeho - obětí). Tvar „maminčino“ je přivlastňovací přídavné jméno středního rodu (např. „maminčino pohlazení“).
Synonymem ke slovnímu spojení „maminčina oběť“ může být například „maminčin dar“, „maminčina snaha“, „maminčina pomoc“, „maminčino sebezapření“.
Slovní spojení „maminčina oběť“ vyjadřuje, že se maminka pro někoho nebo něco vzdala něčeho důležitého, často ve prospěch druhých. Může jít o čas, peníze, pohodlí, kariéru nebo i něco jiného. Zpravidla je oběť spojená s úsilím a odříkáním.
Motiv oběti matky pro své děti je velmi silný a častý v literatuře, umění a kultuře obecně. Symbolizuje bezpodmínečnou lásku a oddanost.
Kdo je Šermíř?
Mezi manželi
Co znamená zkratka .museum?
Matčino objetí
Význam slova Nešpory
Mi všichni
Datel
Měkký
Význam slova Šoková terapie
Lysá lebka