Správná varianta je „vrků“. Varianta „vrkú“ je nesprávná. Důvod spočívá v pravidlech českého pravopisu pro skloňování podstatných jmen rodu mužského neživotného.
Slovo „vrk“ je podstatné jméno rodu mužského neživotného, skloňuje se podle vzoru „hrad“.
Ve 2. pádu jednotného čísla (koho, čeho – bez vrku) se u podstatných jmen rodu mužského neživotného obvykle píše koncovka „-u“. Koncovka „-ú“ se v tomto případě nepoužívá.
Zde je několik příkladů, jak správně použít slovo „vrku“ ve větách:
Synonymem ke slovu „vrk“ (jakožto zvuk) může být například slovo „hrkútání“.
Slovo „vrk“ označuje charakteristický zvuk, který vydávají některé druhy ptáků, především hrdličky a holubi. Je to jemné, hrdelní „vrkání“.
Slovo „vrk“ se často používá v poezii a literatuře k evokaci klidné a romantické atmosféry. Zvuk vrkání hrdličky je totiž tradičně spojován s láskou a mírem.
Slovo povyk
Visutý most
Omalovánka Žaludy a listy
Vpořádku
Termín Větný ekvivalent
Vícepráce
Omalovánka Domeček hříbeček
Vezmi
Termín NATO
Vesmír