Podle pravidel českého pravopisu se správně píše slovo „synovi“ s měkkým i na konci. Nesprávná varianta by byla „synovy“ s tvrdým y.
Slovo „synovi“ je dativ singuláru (jednotného čísla) podstatného jména rodu mužského životného „syn“. Podstatná jména rodu mužského životného skloňujeme podle vzoru „pán“ nebo „muž“. V 3. pádu (dativu) mají vzory „pán“ a „muž“ koncovku -ovi. Proto je správně „synovi“.
* „Dal jsem synovi k narozeninám kolo.“
* „Půjčil jsem synovi auto.“
* „Pomáhám synovi s úkoly.“
* „Řekl jsem synovi, ať si uklidí pokoj.“
* „Koupil jsem synovi novou knihu.“
Synonymem ke slovu „synovi“ by mohlo být například:
* „mému synovi“
* „pro mého syna“
* „chlapci“ (v kontextu, kde je zřejmé, že se jedná o syna mluvčího)
Slovo „synovi“ označuje, že něco je určeno, dáno, sděleno nebo se týká syna. Je to dativ slova „syn“, a tedy vyjadřuje komu je něco adresováno.
Často se chybuje v koncovkách dativu u podstatných jmen rodu mužského životného. Je důležité si uvědomit, že koncovka -ovi platí i pro další slova, jako například „tatínkovi“, „bratrovi“, „učitelovi“ (od „učitel“) a podobně. Zaměňování měkkého i a tvrdého y je v češtině velmi časté, a to i u rodilých mluvčích. Proto je důležité si pravidla pravidelně opakovat a v případě pochybností se podívat do pravopisné příručky nebo online slovníku.
Význam slova Natura 2000
Těchto
Obrázek Stará ježibaba ke stažení
Svatomartinská husa
Termín Populismus
Třicetiletá válka
Význam slova Zavináč
Sýpka
Klipart Oranžová kytka
Tácy pana Nohavici