Podle pravidel českého pravopisu se správně píše „sousedovy děti“. Varianta „sousedovi děti“ je nesprávná.
Důvodem pro psaní „sousedovy děti“ je přivlastňovací přídavné jméno. Slovo „sousedovy“ je přídavné jméno přivlastňovací odvozené od podstatného jména „soused“. Otázka zní: Čí jsou ty děti? Sousedovy. Přivlastňovací přídavná jména se tvoří příponami -ův/-ova/-ovo (pro mužský rod životný v jednotném čísle) a -in/-ina/-ino (pro ženský rod v jednotném čísle). V tomto případě se jedná o přivlastnění k podstatnému jménu mužského rodu životného, které je v jednotném čísle (soused). Proto používáme příponu -ův, která se skloňuje podle vzoru „otcův“ a v nominativu plurálu (množném čísle) má tvar „sousedovy“.
Slovo „sousedovy“ se skloňuje podle vzoru „otcův“. Podstatné jméno „děti“ je rodu středního a v množném čísle.
Zde je několik příkladů použití správného tvaru „sousedovy děti“ ve větách:
Synonymum k výrazu „sousedovy děti“ by mohlo být například: „děti souseda“, „potomci souseda“ nebo méně formálně „sousedovic děti“.
Výraz „sousedovy děti“ označuje děti, které patří sousedovi, tedy osobě bydlící v blízkosti našeho domu.
Častá chyba v psaní přivlastňovacích přídavných jmen pramení z toho, že si lidé pletou tvary přivlastňovacích přídavných jmen s tvary podstatných jmen v dativu (3. pádu). Dativ se pojí s předložkami „k“, „ke“, „proti“, „naproti“, „vůči“, „díky“, „navzdory“, „kvůli“ atd., a často se v něm vyskytuje koncovka „-ovi“. Ale v případě přivlastňování, kde se ptáme „čí?“, se používají přivlastňovací přídavná jména a tvary s koncovkou „-ův/-ova/-ovo“ a „-in/-ina/-ino“.
Biografie Jakub Hübner?
Soutěska
Obrázek Kopírka ke stažení
Standardní
Obrázek Pryšec nádherný ke stažení
Spolková republika Německo
Termín Preambule
Strávit
Obrázek Fontána ke stažení
Standard