V českém pravopisu existují dvě varianty, které se vyslovují stejně, ale píší se odlišně a mají různý význam: „ses“ a „s es“. Je důležité rozlišovat, kdy použít kterou z nich.
Správná varianta je „ses“, psaná dohromady. Jedná se o zvratné zájmeno „se“ připojené ke slovesu ve 2. osobě jednotného čísla (ty). Zájmeno „se“ vyjadřuje, že děj slovesa se vztahuje k podmětu věty.
V některých kontextech lze „ses“ nahradit opisem, například:
Výraz „ses“ vyjadřuje, že podmět (ty) vykonává činnost, která se vztahuje k němu samému. Jedná se o zkrácenou verzi spojení „se“ + sloveso ve 2. osobě jednotného čísla.
Varianta „s es“ je nesprávná v kontextu, kdy chceme vyjádřit zvratné zájmeno „se“ připojené ke slovesu. Mohla by nastat pouze v situaci, kdy bychom doslova mluvili o písmenu s a písmenu es (S). Například: „Ve slově autobus je jedno ‚s‘ a jedno ‚es‘ (S).“
Čeština má tendenci ke zkracování a spojování slov, a proto vznikla forma „ses“. Podobně se zkracují i jiné tvary, například „jsi“ + „se“ -> „sis“ (Jak sis to představoval?). Je důležité si uvědomit, že správná forma závisí na kontextu a významu, který chceme vyjádřit.
Kniha Jozue 2
Samo sebou
Termín Alfanumerická klávesnice
Samy
Termín Brownfield
Samozřejmě
Klipart Rostlina
Skartovat
Co znamená zkratka DK?
Sexapel