V českém jazyce je správný tvar „přímá řeč“. Je důležité si uvědomit, že se jedná o slovní spojení, kde slovo „řeč“ je podstatné jméno rodu ženského, čísla jednotného, pádu prvního (nominativu). Proto přídavné jméno „přímá“ musí být také v rodě ženském, čísle jednotném a pádu prvním, aby se s podstatným jménem shodovalo.
Častou chybou je psaní přímá řeč s jinými tvary přídavného jména, například:
Zde je několik příkladů, jak správně používat slovní spojení „přímá řeč“ ve větách:
Synonymem pro slovní spojení „přímá řeč“ by mohlo být například „doslovný projev“ nebo „citace“.
Význam: Přímá řeč je doslovné znění něčího projevu, které se v textu uvádí zpravidla v uvozovkách. Umožňuje čtenáři slyšet postavu vlastními slovy a přibližuje mu její osobnost a styl mluvy.
Přímá řeč je mocný nástroj v rukou autora. Umožňuje mu nejen přesně zprostředkovat, co někdo řekl, ale i budovat postavy, vytvářet napětí a oživit dialog. Nezapomeňte, že přímá řeč se odděluje od uvozovací věty dvojtečkou (v některých případech pomlčkou) a uvozovkami. Existují různé styly uvozování přímé řeči, které se liší v závislosti na jazyku a konvencích.
Co znamená zkratka SZSP?
Přestaň mlýt blbosti
Kdo je Montážník?
Pudink
Termín Aproximace
První republika
Obrázek Stopky ke stažení
Přišly holínky
Termín Pásový opar
Psi poslušně splnili povely