##
Správný pravopis slovního spojení označujícího Boha v křesťanském kontextu je „Pán Bůh“, s velkým počátečním písmenem u obou slov. Nesprávné varianty jsou například „pán Bůh“, „Pán bůh“ nebo „pán bůh“.
Důvodem psaní velkých písmen je úcta a respekt k Bohu. Slovo „Pán“ zde funguje jako titul, respektive oslovení, a jméno „Bůh“ je vlastní jméno. Podobně se píší i jiná oslovení a tituly, například „Jeho Veličenstvo“, „Pan Prezident“ atd.
Spojení „Pán Bůh“ se skloňuje podle skloňování obou slov zvlášť. „Pán“ je podstatné jméno rodu mužského životného (1. pád, kdo? co? Pán Bůh; 2. pád, koho? čeho? Pána Boha; 3. pád, komu? čemu? Pánu Bohu; 4. pád, koho? co? Pána Boha; 5. pád, oslovujeme, Pane Bože!; 6. pád, o kom? o čem? o Pánu Bohu; 7. pád, s kým? s čím? s Pánem Bohem). „Bůh“ je podstatné jméno rodu mužského neživotného. V některých pádech se používá archaické skloňování (např. Pánu Bohu).
Zde jsou některé příklady použití slovního spojení „Pán Bůh“ v různých větách:
Synonymem ke slovnímu spojení „Pán Bůh“ může být například „Stvořitel“, „Nejvyšší“ nebo „Boží prozřetelnost“. Význam tohoto spojení je označení nejvyšší bytosti, stvořitele světa a zdroje veškerého dobra, jak je chápán v křesťanství.
V lidové mluvě a v některých regionech se můžeme setkat i s archaickými tvary, jako například „Pánbu“. Psaní velkých písmen u slov označujících Boha a svaté je v českém pravopise ustálené a má dlouhou tradici.
Je důležité si uvědomit, že se jedná o slovo s náboženským významem a při jeho používání bychom měli dbát na citlivost a respekt k víře druhých.
Význam slova Ludolfovo číslo
Plynně
Omalovánka Koza
Plavecko běžecký
Obrázek Žena za počítačem ke stažení
Osypky
Obrázek Mapa Gambie ke stažení
Oslava mých narozenin
Termín Šelak
Písemně